Na léto jde stáří

Blíží se konec srpna, příjíždíme domů z dovolené. Cítím, jak se prázdninový čas přehoupl a nastává čas navracení se zpět. Zpět domů, zpět do zaběhlého týdenního rytmu. Pro mě se vlastně prakticky moc nemění, svůj čas si organizuji sama během celého roku. Ale ten pocit ,, návratu“ stejně prožívám. Nostalgie konců a radost z nových začátků. Aktivní, jangová energie se pomalu uzemňuje. Mám chuť být doma, uklízet uvnitř domu a vytvářet teplo a útulno, zatímco v létě má pozornost směřovala ven, k zahrádce, terase.

Léto bylo časem výletů, setkávání, koupání. Vytváření nových přátelsví i spolupráce. Časem realizace projektů. Moje energie byla ,,rozlítaná“ směřovala velmi ven. To období miluju. Ale teď cítím potřebu se více navracet dovnitř, k sobě. Pečovat o své tělo. Stejně tak i o náš domov. Čas sklidnění, uvnitřnění.

Noci začínají být chladnější, Perseidy už dopadly. Energie přírody se pomalu začíná stahovat zpět do Země. Ovocné stromy schazují své plody a navracejí je matce Zemi, která je vyživila. Sklizeň pomalu vrcholí. Období plodnosti dosahuje svého úplného vrcholu a síla se pomalu navrací zpět. Dozrávají poslední plody. Pomalu začínají žloutnout listy. Na léto jde stáří. Ve vzduchu je cítít přícházející podzim. Dny jsou čím dál kratší a noci delší.

Je to krásný čas. Stále plný hojnosti, ale zároveň i vnitřního klidu, uzemění. Na scénu začínají nastupovat byliny, které jsme si na svatého Jána sklidili. Rána začínají být chladná a právě odvary z těchto bylin nás zahřejí a pohladí po duši i po těle. Zatímco v létě máme chuť pít převážně vodu. Nebo domácí limonády z bylinných sirupů a ovoce, nejrůznější čersvé šťávy. Teď pomalu začínáme mít chuť uvařit si i čaj.

Poslední byliny sklízíme. Sušené uskladňujeme a těšíme se na zimu s nimi. Můžeme ještě sklízet měsíček, chrpy, diviznu, růže, třapatky, slunečnice, řebříček,…… Ale už v sobě nemají takovou sílu. Pomalu nastává čas pro sklizeň kořenů, protože tam se navrací jejich síla. Sklízíme a uskladňujeme semena na další sezónu.

Zároveň, ale začínám zase více pečovat o zahrádku. Není takové horko a práce s půdou je zase moc příjemná. Léto jsme trávili opravdu aktivně a z naší zahrádky se stala džungle. Teď s překvapením zjišťuji, co že tam vlastně vše roste. Pod pírem a amarantem schovaná mrkev a pórek. Mám pocit, že je před tou výhní a vysycháním vlastně asi chránily. Stejně vždycky když jdu kolem zahrádky naší sousedky obdivuji ty čisté záhony a zeleninu v řádcích. Vypadá to krásně uklizeně.

Za dveřmi je čas vlněných ponožek, čajů, teplých dek a tepla rodinného krubu, knih. Teď je však ještě léto, užívejme si naplno ještě teplých slunečních paprsků a těšme se na nadcházející čas. Krásné pozdní léto všem.

• 

• 

• 

• 

• 

•