• Rozjímání mezi měsíčkem a kopřivou

    Mlhavo nad řekou

    Když se probudíš do rána, kdy prší, je mlhavo ale vlastně hrozně krásně. Jeden z prvních dnů mého většího volna na mateřské. Dům utichl. Nikdo se nesmějě. Nikdo se nevzteká. Nikdo nic nerozlívá. Nikdo nic nerozhazuje. Jen já a tichý dům plný stop po ranním cvrkotu a života v radosti a proudu. Nevybalené tašky z víkendu v dodávce. K dispozici ochutnávka všeho, co si děti přály k snídani. Stopy po včerejším krásném dni s jednorožcem v jezírku a první koupací euforií. Teď. Já. Nic. Ticho. Spoustu nápadů a plánů, co budu dělat až budu mít ten vysněný čas. Až se mi z toho točí hlava. Tak, a co má větší…

  • Divoké krásky,  Koloběh roku,  Nezařazené

    Jaro ve mně

    Miluju ten pocit vlévání jara do žil. Po spavé zimě. Sluníčko mě umí nastartovat tak moc, že bych jako raketa vystřelila do světa. Mám chuť výletovat, pouštět se do spousty projektů. Začínat spoustu nových věcí. V tom tryskoletu si ale dokážu málo kdy povšimnout, co mám před prahem. Ale když se to stane, když se mi podaří zastavit se zpomalit se. Najednou zjistím, jaké krásy mám přede dveřmi. Vstoupit do jednoduchosti je jako otevřít si dveře k sobě. Do svého srdce. Otevřít si dveře ke svému vnitřnímu učiteli a léčiteli. Otevřít si dveře k zázrakům. Každodenním. Do hloubek prožívání. Je to jiný prožitek. Miluju cestování a procestovala jsem svět jako…

  • Koloběh roku

    Závoj paní zimy

    Dnes ráno bylo vše zahaleno jemným bílým mrazivým závojem. Květiny byly vykresleny do detailu tou bílou umělkyní. Měsíčky, Krásenky i Muškáty neúnavně kvetou, zahaleny do bílého hávu. Ticho, klid. Vše začíná usínat pod peřinou ledovou. Já v sobě cítím mír, klid a pokoru. Vděčnost za tento okamžik. Za to, že ho mohu žít. Vidět, cítit. Vede mě to jestě do většího ztišení, zklidnění, uvnitřnění. Do větší jednoduchosti. Říkám si je to ještě vůbec možné? Záhy dostávám odpověď ano je. Vždy. Ten klid je krásný. Nořím se do něj. Ochotně. Ráda. Cítím jak mnou prostupuje. Krása jednoduchosti a tohohle jediného momentu. To je on. Tady v mlze. Zimě. Šedi. V ní…

  • Rozjímání mezi měsíčkem a kopřivou

    Mlhavý a šedivý

    Jsou šedivý a mlhavý a šedivý. Rána i dny. A za tou mlhou, tam někde prosvítá jas, něha, krása, křehkost, naděje. Je tam, vím to, cítím to. Napojuji se a otvírám. Otvírám své srdce. V mlhavosti a šedivosti, když potkáš květinu zářivě barevnou teď v listopadu. Je to jako dar sneslý z nebes. Svítí a září. Krásná. Jediná. Ale cítíš, že to stačí. Cítíš její sílu. Je jediná a o to zářivější. Září do dáli. No a tak sedím koukám do mlh. Mlhy a v nich stromy a ptáci. Řeka v dáli. Najednou se mlhy rozestupují a řídnou a začíná Slunce prosvítat. Za velikou meruňkou z jejíž plnosti zbyly už…

  • Koloběh roku

    Samhain, Dušičky

    Samhain je keltský svátek, který se slavil v noci z 31. října na 3. listopadu. V našem čase se obdobně uctívá tradice Dušiček 2. listopadu, kterou přineslo křesťanství. Je to čas, kdy keltové věřili, že se stíra hranice mezi živými a mrtvými. Je to čas, kdy na naší polokouli nastává doba temna. V tuto noc duše mrtvých mohou přicházet zpět a navazovat kontakt s živými. Mexičáné tvoří svým zemřelým oltáře, na kterých je jejich fotka a zapulují jim svíčky, aby snáze našli cestu k nim. Přicházejí si jen tak popovídat, pobýt se svými blízkými. Není v tom vůbec nic zlého, mohou přicházet v lásce a harmonii, a tak k nim…

  • Koloběh roku

    Podzimní ladění

    Podzim je tu v plné síle, kráse i hloubce. Dovolíme – li si to, dotýká se nás hluboko pod kůží v hlubninách duše. Procházím se podzimní přírodou a cítím jak se její změny zrcadlí v hlubinách mě samé. Konfrontuje mě s tématem umírání, odpočinku, únavy, navracení se k sobě, do svého nitra. Pro mě je to téma přijetí. Přijetí koloběhu přírody, státrnutí, času. Příjímat se, i když neoplývám energií a nápady. Dovolit si skutečně odpočívat, nebýt tak produktivní. Přijmout jinou polohu sebe samé a fáze života, cyklu ročního období. Když své momentální smutky a poklesy nálady přijímám a nechávám plynout, pak poselství, která přináší se ukazují sama. Vyplouvají, přichází. Přícházejí,…

  • Koloběh roku

    O kafi, mlíku a prvním dni ve škole

    Kávu piji bez mléka a bez cukru. Jen tak. A stejně tak to mám i se životem. Mám ho ráda takový, jaký je. V plné chuti i vůni, stejně tak jako kávu. Opravdový. Autentický. Nahý až na kost. Toužím zažívat všechny jeho polohy v jejich hloubkách a intenzitách. Bez obalu, bez zjemňování ,,mlékem“ či doslazování ,,cukrem“. Ve všech odstínech a polaritách. Prožívat radost i žal. Slzy nechávat si stékat po tváři smutkem i dojetím. Všemi prožitky, jenž se mého srdce dotýkájí. Tak se mého srdce dotýkal i první školní den. Obrovská událost v životě každého malého človíčka. Čas, kdy z bezstarostného období hraní si, vstupuje do světa vlastních povinností a…

  • Koloběh roku

    O barvách a vůních babího léta

    Září… Pro mnohé čas počátku schonu. Školy, školky, kroužky, nová práce. Než se vše usadí a rozjede se po prázdninách nanovo, jsme v jednom kole. Ale také je to čas ještě teplých dní s chladnými rány. Čas teplých barev, vůní. Dlouhých stínů. Uzemění. Období plné hojnosti, všude kam se podíváš. A tak si udělejme chvilku na procházku a vezměme s sebou i děti. Doporučuji vzít si i koším nebo aspoň plátěnou tašku, abychom si mohli sbírat všechny ty nekonečné dary podzimu. Plod bezinky na likér či sirup. Chmel na čaj pro dobrý spánek. Šípky jako zdroj vitamínu C na zimu. Sušené v čaji či tepelně spracované v marmeládě. Švestky na…

  • Koloběh roku

    Na léto jde stáří

    Blíží se konec srpna, příjíždíme domů z dovolené. Cítím, jak se prázdninový čas přehoupl a nastává čas navracení se zpět. Zpět domů, zpět do zaběhlého týdenního rytmu. Pro mě se vlastně prakticky moc nemění, svůj čas si organizuji sama během celého roku. Ale ten pocit ,, návratu“ stejně prožívám. Nostalgie konců a radost z nových začátků. Aktivní, jangová energie se pomalu uzemňuje. Mám chuť být doma, uklízet uvnitř domu a vytvářet teplo a útulno, zatímco v létě má pozornost směřovala ven, k zahrádce, terase. Léto bylo časem výletů, setkávání, koupání. Vytváření nových přátelsví i spolupráce. Časem realizace projektů. Moje energie byla ,,rozlítaná“ směřovala velmi ven. To období miluju. Ale teď…

  • Rozjímání mezi měsíčkem a kopřivou

    Čarovná bezinka

    Toulám se po kraji a dotýkám se země …. Lehám si do trávy, mám srdce otevřené … Miluji toulky krajinou. Mám novou společnici, bezinkovou krásku. Indiánskou flétnu. Ladíme se, propojuji se s ní, poznávám ji. Když na ni zahraji, tón se rozlije po kraji a mám pocit jako bych ji tím vracela tam, odkud pochází, kde vyrostla. Do českých luhů a hájů. Do kraje bezinky, růže šípkové a kopřivy. Jak tu rostla, procházela si celým koloběhem roku. Svěžestí jara, plností léta, uzemňující silou v čase podzimním a tichem, klidem a odpočinkem v zimě. Ve větru se její větve ohýbaly a tančily spolu s ním. Déšť po ní stékal a dával…