Rozjímání mezi měsíčkem a kopřivou

V jednoduchosti síla

Když jsem si dříve kladla otázku, co bych dělala, kdyby mi zbýval omezený čas života a kdybych měla všechny dostupné prostředky a mohla si splnit cokoli. Mé myšlenky směřovaly k těm nejúžasnějším zážitkům světa. Procestovala bych Zemi. Plava bych s delfíny. Jela bych na nejkrásnější karibský ostrov. Zkusila bych si Paragliding. Samozřejmě je to psáno s nadsázkou. 🙂 Měla jsem pocit, že proto, abych byla v životě spokojená stále něco potřebuju. Také, že je dobré mít kolem sebe spoustu lidí, kteří mě budou mít rádi a já je.

A dnes? Přála bych si strávit ten čas s rodinou a přáteli u nás doma. Život mě stále více vede k jednoduchosti. Jsem vděčná, za hrstku přátel, které mám opravdu ráda. Mám pocit, že jsem přesně tam, kde bych si nejvíce přála být. Tady. Teď.

Díky téhle naší karanténě mi vlastně došlo, jak málo času mi zbývá na výlety a návštěvy, tak abych věnovala rodině, domu a zahrádce tolik péče a pozornosti, kolik si přeji. Čemu věnujeme pozornost, to vzkvétá a stejně tak je to i s přátelstvím. Vlastně se mi podařilo dbát více o kvalitu než kvantitu. V tom cítím smysl.

Je přenádherné pečovat o to, co máme namísto vynakldání usílí k získávání nového. Směřovat více do hloubky, do jádra. Mám pocit, že to platí ve všem. Přátelé a obecně všechny vztahy, bylinky, místa.. Ve své zahradě mám několik stálic, jak bylinky divoké, tak i ty, kterým jsem pomohla tu zakořenit. Dává mi čím dál větší smysl prohlubovat vztah s nimi. Objevovat jejich, sílu, krásu i nekonečné možnosti. Taková obyčejná kopřiva v sobě skrývá tak mnoho. V každé svojí vývojové fázi. Výhonky, listy, semena.

Uvědomila jsem si, na jak krásném místě žijeme a že tu mám opravdu vše, co potřebuji. Letos jsem našla kolem našeho domu bylinky, které jsem hledala na kilometry vzdálených loukách. Vyrostly tu ,,na přání“ nebo jsem svoji pozornost prostě jen tentokrát nesměřovala jinam?

Jednoduchost…. To je vlastně to největší umění. Pravá krása a hloubka se skrývá v jednoduchosti. Vždycky jsem chodila velmi daleko pro to, co mi rostlo u nohou. Procestovala jsem svět, abych se vrátila s údivem oběvovat naši sladkou domovinu.