• Koloběh roku

    Závoj paní zimy

    Dnes ráno bylo vše zahaleno jemným bílým mrazivým závojem. Květiny byly vykresleny do detailu tou bílou umělkyní. Měsíčky, Krásenky i Muškáty neúnavně kvetou, zahaleny do bílého hávu. Ticho, klid. Vše začíná usínat pod peřinou ledovou. Já v sobě cítím mír, klid a pokoru. Vděčnost za tento okamžik. Za to, že ho mohu žít. Vidět, cítit. Vede mě to jestě do většího ztišení, zklidnění, uvnitřnění. Do větší jednoduchosti. Říkám si je to ještě vůbec možné? Záhy dostávám odpověď ano je. Vždy. Ten klid je krásný. Nořím se do něj. Ochotně. Ráda. Cítím jak mnou prostupuje. Krása jednoduchosti a tohohle jediného momentu. To je on. Tady v mlze. Zimě. Šedi. V ní…

  • Rozjímání mezi měsíčkem a kopřivou

    Mlhavý a šedivý

    Jsou šedivý a mlhavý a šedivý. Rána i dny. A za tou mlhou, tam někde prosvítá jas, něha, krása, křehkost, naděje. Je tam, vím to, cítím to. Napojuji se a otvírám. Otvírám své srdce. V mlhavosti a šedivosti, když potkáš květinu zářivě barevnou teď v listopadu. Je to jako dar sneslý z nebes. Svítí a září. Krásná. Jediná. Ale cítíš, že to stačí. Cítíš její sílu. Je jediná a o to zářivější. Září do dáli. No a tak sedím koukám do mlh. Mlhy a v nich stromy a ptáci. Řeka v dáli. Najednou se mlhy rozestupují a řídnou a začíná Slunce prosvítat. Za velikou meruňkou z jejíž plnosti zbyly už…