Samhain, Dušičky

Samhain je keltský svátek, který se slavil v noci z 31. října na 3. listopadu. V našem čase se obdobně uctívá tradice Dušiček 2. listopadu, kterou přineslo křesťanství. Je to čas, kdy keltové věřili, že se stíra hranice mezi živými a mrtvými. Je to čas, kdy na naší polokouli nastává doba temna. V tuto noc duše mrtvých mohou přicházet zpět a navazovat kontakt s živými. Mexičáné tvoří svým zemřelým oltáře, na kterých je jejich fotka a zapulují jim svíčky, aby snáze našli cestu k nim. Přicházejí si jen tak popovídat, pobýt se svými blízkými. Není v tom vůbec nic zlého, mohou přicházet v lásce a harmonii, a tak k nim také přistupují. Na ochranu před vším zlým dávají na oláře Afrikány, které zlé duchy zahánějí. Oslavují den mrtvých, Día de muertos. Je to pro ně velká slavnost. Můžeme si tak i my v tomto čase připomenout své zesnulé, zapalme jim svíčky, vytvořme jim doma oltářík s květinami a fotkou, zavzpomínejme na ně.

Pro kelty to byl začátek nového roku. Začátek těžkého období, kdy příroda upadá k odpočinku. To co si uskladnili, na tom záviselo jejich přežití. I když tomu v dnešní době už tak není a my si můžeme dopřávat kdykoli vpodstatě cokoli. Přesto i my můžeme pociťovat toto období jako nářočnější. Tělo je unavenější. Snadněji přicházejí různé smutky a poklesy nálad. Stírá se hranice mezi vnitřním a vnějším. Hmotným a nehmotným, a tak se nám mohou začít vynořovat různá témata s podvědomí a vyplouvat schované strachy.

Zároveň je to období vhodné k očistě. Očišťují se prostory nejrůznějšími vykuřovadly, abychom zahnali vše negativní, co se mohlo nahromadit za předešlé období. Aby nám v prostoru, kde budeme trávit více času bylo příjemně. Stejně tak je důležitá očista těla i duše. Můžeme si udělat osobní bilanci toho, co se nám v plodném období podařilo, za co jsme vděční, co nového přišlo do našeho života, jakou hojnost jsme si dopřávali a za to poděkovat. Také si uvědomit, co už nám v životě neslouží, a to prospustit. Očistit se od toho, třeba s pomocí ohně nebo vykuřovadla.