Dnes ráno bylo vše zahaleno jemným bílým mrazivým závojem. Květiny byly vykresleny do detailu tou bílou umělkyní. Měsíčky, Krásenky i Muškáty neúnavně kvetou, zahaleny do bílého hávu. Ticho, klid. Vše začíná usínat pod peřinou ledovou. Já v sobě cítím mír, klid a pokoru. Vděčnost za tento okamžik. Za to, že ho mohu žít. Vidět, cítit. Vede mě to jestě do většího ztišení, zklidnění, uvnitřnění. Do větší jednoduchosti. Říkám si je to ještě vůbec možné? Záhy dostávám odpověď ano je. Vždy. Ten klid je krásný. Nořím se do něj. Ochotně. Ráda. Cítím jak mnou prostupuje. Krása jednoduchosti a tohohle jediného momentu. To je on. Tady v mlze. Zimě. Šedi. V ní…

Samhain je keltský svátek, který se slavil v noci z 31. října na 3. listopadu. V našem čase se obdobně uctívá tradice Dušiček 2. listopadu, kterou přineslo křesťanství. Je to čas, kdy keltové věřili, že se stíra hranice mezi živými a mrtvými. Je to čas, kdy na naší polokouli nastává doba temna. V tuto noc duše mrtvých mohou přicházet zpět a navazovat kontakt s živými. Mexičáné tvoří svým zemřelým oltáře, na kterých je jejich fotka a zapulují jim svíčky, aby snáze našli cestu k nim. Přicházejí si jen tak popovídat, pobýt se svými blízkými. Není v tom vůbec nic zlého, mohou přicházet v lásce a harmonii, a tak k nim…

Podzim je tu v plné síle, kráse i hloubce. Dovolíme – li si to, dotýká se nás hluboko pod kůží v hlubninách duše. Procházím se podzimní přírodou a cítím jak se její změny zrcadlí v hlubinách mě samé. Konfrontuje mě s tématem umírání, odpočinku, únavy, navracení se k sobě, do svého nitra. Pro mě je to téma přijetí. Přijetí koloběhu přírody, státrnutí, času. Příjímat se, i když neoplývám energií a nápady. Dovolit si skutečně odpočívat, nebýt tak produktivní. Přijmout jinou polohu sebe samé a fáze života, cyklu ročního období. Když své momentální smutky a poklesy nálady přijímám a nechávám plynout, pak poselství, která přináší se ukazují sama. Vyplouvají, přichází. Přícházejí,…

Kávu piji bez mléka a bez cukru. Jen tak. A stejně tak to mám i se životem. Mám ho ráda takový, jaký je. V plné chuti i vůni, stejně tak jako kávu. Opravdový. Autentický. Nahý až na kost. Toužím zažívat všechny jeho polohy v jejich hloubkách a intenzitách. Bez obalu, bez zjemňování ,,mlékem“ či doslazování ,,cukrem“. Ve všech odstínech a polaritách. Prožívat radost i žal. Slzy nechávat si stékat po tváři smutkem i dojetím. Všemi prožitky, jenž se mého srdce dotýkájí. Tak se mého srdce dotýkal i první školní den. Obrovská událost v životě každého malého človíčka. Čas, kdy z bezstarostného období hraní si, vstupuje do světa vlastních povinností a…

Září… Pro mnohé čas počátku schonu. Školy, školky, kroužky, nová práce. Než se vše usadí a rozjede se po prázdninách nanovo, jsme v jednom kole. Ale také je to čas ještě teplých dní s chladnými rány. Čas teplých barev, vůní. Dlouhých stínů. Uzemění. Období plné hojnosti, všude kam se podíváš. A tak si udělejme chvilku na procházku a vezměme s sebou i děti. Doporučuji vzít si i koším nebo aspoň plátěnou tašku, abychom si mohli sbírat všechny ty nekonečné dary podzimu. Plod bezinky na likér či sirup. Chmel na čaj pro dobrý spánek. Šípky jako zdroj vitamínu C na zimu. Sušené v čaji či tepelně spracované v marmeládě. Švestky na…

Blíží se konec srpna, příjíždíme domů z dovolené. Cítím, jak se prázdninový čas přehoupl a nastává čas navracení se zpět. Zpět domů, zpět do zaběhlého týdenního rytmu. Pro mě se vlastně prakticky moc nemění, svůj čas si organizuji sama během celého roku. Ale ten pocit ,, návratu“ stejně prožívám. Nostalgie konců a radost z nových začátků. Aktivní, jangová energie se pomalu uzemňuje. Mám chuť být doma, uklízet uvnitř domu a vytvářet teplo a útulno, zatímco v létě má pozornost směřovala ven, k zahrádce, terase. Léto bylo časem výletů, setkávání, koupání. Vytváření nových přátelsví i spolupráce. Časem realizace projektů. Moje energie byla ,,rozlítaná“ směřovala velmi ven. To období miluju. Ale teď…